Brno 1968: Trosečníci z Kojálu; Brno 1969

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy rodící se svobodu v Československu rozdrtily tanky armád Varšavské smlouvy. Jejich první snahou bylo umlčet sdělovací prostředky. Na ulicích měst se vedl boj o moc, v éteru potom boj o duši národa. I Československá televize tehdy hledala cesty, jak dál vysílat a objektivně informovat. Z profesionálních studií se štáby stěhovaly do sklepů a na periferie, do lesů. Díky nasazení redaktorů, kameramanů a techniků se brněnskému studiu podařilo vysílat plných sedm dní, nejprve přímo z televizního vysílače Kojál, potom z brněnského pracoviště Akademie věd a nakonec z vojenského prostoru ve Vyškově. Televizní dokument přináší svědectví pamětníků i unikátní záběry z tehdejšího vysílání. Příběh na krátký čas skutečné novinářské svobody je i příběhem lidského hrdinství a odvahy, ze kterých se rodila občanská společnost.
Režie J. Marek, vedoucí výroby Pavlína Hobzová, dramaturgie Kamila Zlatušková, kamera Viera Bačíková Brno 1969
Výpovědi svědků a archivní záběry přibližují násilné potlačení demonstrací konaných k prvnímu výročí od vstupu sovětských vojsk a obsazení Československa.
U příležitosti prvního výročí obsazení Československa vojsky armád Varšavské smlouvy došlo v Brně, podobně jako i v jiných městech v republice, k násilnému potlačení spontánních demonstrací odporu. Dokument režiséra Petera Kerekese akcentuje v srpnových událostech roku 1969 moment dělení společnosti. Proti Čechům již nestojí jako před rokem cizí vojáci, ale Češi. Proti dvacetittisícovému davu demonstrujících zasahují čeští milicionáři, příslušníci VB a vojáci. Dva lidé jsou zastřeleni, několik desítek zraněno, velký počet jich je pozatýkán, vyšetřován a odsouzen. Nejen pro zatčené demonstranty, ale i pro celý národ znamená 21. srpen 1969 nedobrovolné nasměrování životů na dalších dvacet let.
Dokument invenční kombinací výpovědí pamětníků, dobových fotografií, filmových záznamů, hudby, strohé řeči vyšetřovacích spisů a policejních hlášení podává živý portrét onoho srpnového dne. Přibližuje kolektivně vnímaný pocit svobodné a veselé revolty a následného šoku z brutálního zásahu, který přecházel v uvědomění si definitivy konce svobody.
Režie P. Kerekes, Vedoucí výroby David Butula, dramaturg Dušan Mulíček, kamera Tomáš Stanek

Vstup zdarma.